Víkend (aneb "na jaře se vdávám")

6. října 2009 v 9:20 |  thoris cestuje
Všechno nejlepší, má milá! Oslavíme to na konci října!!!
Jak už je zvykem, tak informace jsou v deníčku pro maminky.

Jsem tady jak spací medvídek. Spala bych pořád. A to i přesto, že se mi zdají buď noční můry, nebo porno, za úplňku za odměnu všechno.

Čínský pan profesor je sice milý, ale osobní zónu si představuje dost jinak než já. Začala jsem důsledně nosit kabelku "uprostřed" mezi námi. Tak aspoň šťouchá do kabelky a ne do mě. A zvolila jsem klasickou metodu, vyndala jsem svůj oblíbený prstýnek, který opravdu vypadá jako snubní. A odpovídám, že jsem zasnoubená a na jaře se budu vdávat. Hahahahaha. Z mužů kolem mě jsem poskládala svého snoubence, je to moc fajn chlap, inženýr, teď kvůli práci hodně cestuje, tak jsme se dohodli že já pojedu na erasmus, aby ani jeden nebyl "ten co čeká doma". Nevím, jestli se za mnou staví, protože je teď děsně bizi, ale určitě se uvidíme vždy když budu doma. Je s ním sranda, rád a dobře tančí, plánujeme asi dvě děti - ale nejdřív chci dostudovat, v čemž on mě podporuje, samozřejmě spolu žijeme, a je to strašně fajn. No nemám já se báječně?

V sobotu jsem byla na výletě s člověkem, který je výrazným předobrazem mého snoubence, jeho velmi milou ženou a jejich roztomilým devítiměsíčním dítětem. Cirkus na kolečkách v doprovodu dalších dvou dětí (rok a dva roky), jejich matky, babičky a dědy... Děti jsou prima. Ale když je člověk ve společnosti jediný bezdětný, tak to zas tak skvělé není. Napůl jsem k smrti dojatá a závistivá, napůl mi příšerně lezou na nervy. Ještě že se na jaře vdávám.

Proč posluchačům připadá strašně vtipný rozhovor, který jsem tu vedla už tak 3x?
někdo: A co budeš dělat až doděláš Ph.D.?
já: Vdám se a otěhotním.
někdo: hahahahaha
já: (myslela jsem to vážně, tak se tolik nebavím)
někdo: to se jako fakt chceš vdát?
já: jo.
někdo: a až doděláš phd, kde budeš dělat?
já: nevím, třeba tou dobou budu těhotná a budu dělat matku.
někdo: (pořád jim to nedochází)

pošlete mi pohled. začíná tu podzim, učení se na sluníčku pod věží už zdá se odzvonilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Winnieh | Web | 6. října 2009 v 17:21 | Reagovat

Hm..Docela vdavky na jaře závidím:D Teda, za tři roky ti to budu závidět oficiálně:D
P.S. Máš fajn chlapa:D A fajn p.profesora:)

2 thoris | 6. října 2009 v 18:11 | Reagovat

čínský pan profesor mě neučí, jen mě zve na oběd a na kafe a tak (a to přitom ví, že jsem zasnoubená! a ví, jak zbožňuju svého nadcházejícího manžela! o tempora, o mores)

budoucí manžel je vskutku záviděníhodný. těším se, až ho potkám!

3 gattina arancia | 6. října 2009 v 20:39 | Reagovat

fiktivni a temer dokonaly snoubenec je skvela vec, v lete v Tunisu se o tom svem taky obcas zminim ;)

4 thoris | 6. října 2009 v 20:44 | Reagovat

mohly bychom je seznamit - treba by spolu zacali chodit na fotbal nebo tak neco a my muzem ve volnem case jit na kafe! ;)

5 Andulka | 7. října 2009 v 17:20 | Reagovat

Pohled mám napsaný, teď jen někoho dokopat na poštu. Snad zítra.. Těš se =)

6 thoris | 7. října 2009 v 17:46 | Reagovat

zodpovědně mohu prohlásit,  že se těsím neuvěřitelně moc. (a taky musím konečně poslat pohledy odsud - kdo chce pohled, nechť mi dá adresu)

7 Renca | 7. října 2009 v 23:23 | Reagovat

ha, zdá se, že ještě pořád mám šanci! doufám, že budu na té poště dřív! :-)

8 AjA | Web | 8. října 2009 v 14:44 | Reagovat

ja si holky myslim, ze uplne nejlepsi je uzasny realny snoubenec, nebo aspon chlap :-) O:-) jojojojojo!

9 thoris | 8. října 2009 v 17:13 | Reagovat

Ajo, ano, jsem rozhodne pro uzasne realne chlapy.... teda, byla bych. ale sama dobre vis, jak je to s zivocisnym druhem Muz. nerkuli Chlap.

10 AjA | Web | 10. října 2009 v 10:54 | Reagovat

[9]: Vim! NEVYMRELI!!! (empiricky overeno, vlastni zkusenost - jenom tedy clvoek musi davat pozor na podvodniky, kteri se jako chlapi tvari, a pritom jsou to jen prizdisraci vopicacky :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama