Tak si hned po ránu fňuknu, ne?

11. října 2009 v 10:22
Přečetla jsem si ráno ještě z pelíšku Veničí článek o narozeninách a tak strašně jsem jí zazáviděla, až jsem se rozplakala.

Moje narozeniny letos - vlastně bez oslavy, protože se to fakt nedalo stihnout, s dárky v rychlosti předanými mezi krabicemi nebo v ukradené půlhodince na kafe... S dortem bez jakéhokoliv pokusu o svíčku přineseným od Jíři v plastové krabičce. A taky bez jediné květiny od jediného chlapa (Slávek se nepočítá), taky bez jediného daru od lidí, od kterých jsem se na dárek upřímně těšila (když už jsem si já dala s jejich narozeninovým dárkem takovou práci a oni z toho měli takovou radost, říkala jsem si, že dostanu... aspoň cokoliv? ale třeba zas až takovou radost neměli a jen filmovali, abych nebyla smutná. anebo prostě nejsem tak důležitá, jak jsem si myslela, nestojím za to, aby přemýšleli, jak mi udělat radost. což zamrzí . - ale přece jen, zásadní moudro: Zas až tak tě nežere. poučné, poučné. kolik těch facek ještě bude?), taky s klasickou sérií Jé, já úplně na tvoje narozeniny zapomněl/a (to nevadí, vždyť se známe teprve 14 let, ono ty narozeniny, to se pořád mění, navíc ti je přece skype/icq/fcb nepřipomíná, neee).

Ale aby nedošlo k mýlce! Moji milí, všichni, kdo jste se ozvali, ať už včas, nebo pozdě, jenom malinko, nebo hodně, jsem ráda, že vás mám, a děkuju, a letos ty narozky fakt byly uprostřed tak hektického období, že ne lidi kolem mě, ale já jsem je zazdila. Tak co fňukám. A jak říká moje podruhé vdaná kamarádka: Chceš dárek? Uspořádej oslavu, já ti ho tam ráda přinesu.

A stejně tak se provinile omlouvám těm, na jejichž narozeniny a svátky jsem zase letos v tom letním/podzimním shonu zapomněla já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AjA | Web | 11. října 2009 v 13:47 | Reagovat

stejne nechapu, co je na oslave nejakeho narozeni tak uzasneho...

jestli ti to zvedne naladu, jsou i jine moznosti oslav nez s kopou tulipanu a ve stylove restaruaci

ja treba narozeniny nikdy, podotykam nikdy v zivote nijak neslavila, s kamarady, a uprimne, nijak me to nedere... s nasima, ano, velmi decentne, dostanu pusu, na dary si uz dlouho nehrajeme, a kdyz mi mamka naposledy porizovala dort, nic jsem z nej nemela, lezele jsem v nemocnici... ale s kamaradama? Na sve oslavy narozenin me vetsinou zvou prave z onoho zistneho duvodu, ze CHTEJI neco dostat, a tak cim vic lidi se tam sejde, tim lip, a tomu taky neholduji... a ja si mnohem vice cenim byt jenom male zpravy po ICQ, ci po SMS, ve ktere mi byt se zpozdenim poprejou, protoze to znamena, ze ten clovek si na me vzpomnel (a je jedno, jestli sam od sebe, nebo proto, ze mu to nahlasil nejaky program -coz u me nehrozi, nikde to nemam nastavene...)...to je totiz vic, nez nejaka hromada cetek, tretek, ackoli nepopiram, ze by to nebylo hezke, ale svet na tom nestoji.

a chlapi? Nooooo, tak to je taky skoda mluvit, ale to je tim, jaky chlapy jsem si vybirala, ze? A na druhou stranu, nikdy jsem vlastne nedala najevo, ze bych o nejakou kvetenu stala (Roman kdysi prohlasil, ze kytek je pro me skoda, protoze kytky se davaj jenom kravam, k sezrani, v podobe sena, a tim to pro me bylo vyresene, nejsem prece krava, ze...)...ale treba se to ted zlepsi :), ackoli, pochybuji, v dobe, kdy budu mit narozky, bude ten CHlap kdesi v Indii, a ja budu uplne nejstastnejsi, az se mi vrati, cely, zdravy, v jednom kuse, a je uplne jedno kolik kytek, daru aj. mi venuje...

takze nebrec, devce zlaty, nemas proc (jedine proc brecet je tzv. tritydenni frustrace, ktera potkala kazdeho na vyjezdu.. ale to je jine story)

2 AjA | Web | 11. října 2009 v 13:47 | Reagovat

zjova, to nevypadalo tak dlouhy, pardon, to melo jit ke me :)))) abych tu nespamovala O:-)

3 rybička | Web | 11. října 2009 v 14:32 | Reagovat

Tak já nevim, milá Thoris, jestli se to hodí, ale dodatečně přeju všechno nejlepší. A abys věděla, tak nějaký překvapení snad i bude... jenom doufám, že Winnieh nic nekecla :) (Teď mě tak napadá, že jsem to právě kecla já. To si to slíznu.)

4 Renca | 11. října 2009 v 17:42 | Reagovat

Koukám, že ty chlapy jsou fakt vynalézaví co se výmluv na dárky týče. Já jsem kytky nedostávala, protože: "jsou to mrtvý věci a kdo by chtěl dostat mrtvou věc???". Výmluva s krávou je jaksi promyšlenější...

5 venika | 11. října 2009 v 19:37 | Reagovat

Aja me teda trochu vytocila, musim rict. Snad vsichni chapem, ze je uplne jedno, jestli je to stylova restaurace a kupa tulipanu, nebo chleba ve vajicku a utrzena kopretina, ne? Kazdemu podle jeho gusta, nekdo nepotrebuje slavit cokoli, nekoho to proste mrzi.
Ma mila, cim vic toho vybrecis, tim min toho vycuras, vime? :-) A slavit se muze i to, kdyz se nekdo na skok vraci do Cech... co muze, musi! Posilam pusu!

6 thoris | 11. října 2009 v 23:52 | Reagovat

Ajo, uzasneho na tom je to, ze je to signal "premyslim o tom co by ti udelalo radost a vymyslel/a jsem tohle, pojd, raduj se se mnou, ze mame dalsi zaminku se radovat".
A je to otazka rodinnych a jinych zvyklosti, u nas se na narozeniny a svatky a jine dost "hraje", takze na to mam socialni navyk a jsem rada obdarovavana i obdarovavajici.

Tritydnenni frustrace? Na tom mam narok az pristi tyden.

uvedeny vymluvy proc nedavat kvetiny jsou straslivy... ve svy logice samozrejme rozumny, ale kdyby panove racili pochopit, ze nejde o ten plevel (kterej umi bejt strasne krasnej a udelat uprimnou radost, byt mrtvej), ale o gesto. viz venici kopretina.

rybicko a Winnieh, strasne se tesim!!

7 Winnieh | Web | 12. října 2009 v 15:45 | Reagovat

Tak opožděně šecko nejlepší:)
Ty blbečku! Si to prokecla:D Ten blbeček je Ryba, jako:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama